[-] 07/2018 [+]
Po Út St Čt So Ne
2526272829301
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
303112345
Narozeniny slaví tento měsíc:

TomᚠSýkora (nar. 25.07.1973),
Radan Houser (nar. 01.07.1973),
Alena Špačková (nar. 17.07.1973),
Martin Beneš (nar. 26.07.1984),
Rudolf Zárybnický (nar. 08.07.1984) a
Anna Marie Wilknerová (nar. 29.07.2012).


Svátek slaví tento měsíc:

Jan Vojtěch (06.07.) a
Martina (17.07.).

10-12.července 2008_Pánská Sázava

Čtvrtek 10.8.2008

Letošní voda se ustálila po tradičním výběrovém řízení poměrně bez problémů na půli července.
Jediný z těch, kdo se do výběru termínu zapojil a nakonec nejel, byl jako již téměř tradičně pan Tomáš Sýkora. Nabídl totiž jen jeden „zelený“ termín a navíc mu k růžovým panteřím tlapkám již vyrůstají na zádech černé kapří ploutvičky (obhospodařit dvě partičky je prostě fofr...).

Drobný zádrhel byl ještě se Sachříkem, který v euforii červencového čtvrtečního srazu účast napevno přislíbil a dokonce si nechal zamluvit loď navíc, aby se nemačkal. Na poslední chvíli však onemocněl tak zákeřnou a těžkou chorobou ( že si toho jeho zaměstnavatel Martin Vávra, který se s ním potkával denně v práci ani nevšiml) a musel tudíž s těžkým srdcem zájezd stornovat. No nevadí, správní vodáci mají mít alespoň jeden náhradní záchranný člun.

Vzhledem k tomu, že nakonec vyrazil i pan Hrudka, který naopak nikdy napevno neslibuje a pak jede (pochvala !) a z kanceláře od zákazníka se nečekaně utrhl i Venca, vyrážíme do čtvrtečního odpoledne v sedmičlenné partě. (Bouček, Holinka, Houser, Hrudka, Palouček, Špaček, Štěpánek – to jde...!)

Železniční démon Hanz odmítl cestovat do nedalekých Čerčan pantografickým dobytčákem a zamluvil místenky v expresu EC směr Salzburg.

Byl to sice pěkný počin a opravdu jsme se nemačkali, ale naproti tomu tímto vlakem cestují pouze blonďatí německy hovořící floutci a kolejáček jede tak rychle, že jsme se cestou k prvnímu přestupu nestačili ani standardně „líznout“.

Naopak tradiční je to, že již od Říčan je v kupíčku neskutečný bordel a potopa na zemi je už dokonce od Uhříněvsi. (Piva převrhli: Hlavní nádraží – Holinka, Vršovice – Palouček, Uhříněves – Bouček...)

Zajímavým fenoménem cesty k Sázavě je i Špágova překrásně vyhlížející dobrůtka – uzené maso, která se okamžitě za tunelem začíná distribuovat. Když  se však Eda jako první snaží okusit lákavě vybarvený plátek, jaksi nemůže oddělit sousto od zbytku flákoty.
Ostatní nevěří, a v domnění, že zmlsaný Radan má zase svoje panské vrtochy, se sápou po dalších porcích. Bohužel nakonec musíme smutně konstatovat, že maso je pro normální smrtelníky nepoužitelné. Jeho konzistence je nedělitelná!

Výrobek dostal interní přezdívku „nezničitelné maso“ a Špága se u popelnic v Čerčanech se slzou v oku se svou kilovkou loučí.

V přestupní stanici máme čas na několik pivek a zklidnění Hanze, pro kterého byl přestup z jednoho vlaku do druhého dnes obzvl᚝ těžký. Naše zpomalená výprava totiž nevystupovala tak rychle, jek by si přál.

Cesta posázavským motoráčkem probíhá bez větších excesů. Pouze Hajnej si vyměnil několik bodrých traperských vět s jakýmsi mořským vlkem a Špága s Hanzem se vyspali s nejhezčí dívkou ve vagonu.

Ve stanici Sázava opouštíme České dráhy a přímou linkou se přemísujeme do nejbližšího českého pohostinství.
Vlahý podvečer a svítící sluníčko nás vedou neomylně na dvoreček, kde nás vítá útulná zahrádka.

Po úvodních pivkách, která tzv. „zasyčela“, se precizní Hanz začíná shánět po nějakém tom fondíku.

Jelikož je již dlouhou dobu jasně cítit, že bankovní magnát Tomáš Holinka nemá výběry do společných fondů zrovna v lásce, je mu výše inkasované částky ušita přímo na tělo.

Hanz s nataženou rukou ležérně hlásí, že by bylo ideální na začátku vybrat čtyřku (4 000Kč) a ostatní pochvalně přikyvují. Hajnýmu se protočily panenky a dělá, že cifru neslyšel.

Poté, co někteří zaplatili, Hajnej začíná tušit, že jde do tuhého. Zkouší poslední trik na Edu:

Ty si ještě nezaplatil!
Ale zaplatil!
Nezaplatil, já tě neviděl.
Jako fyzicky jsem nezaplatil, ale dám to...
Tak to dej!
Tak to teda dám!

(Vykolejený Eda začíná neúvozně prohrabovat svojí šrajtofli, o které si není jist, že požadovanou sumu vůbec obsahuje...) Po dlouhém boji opravdu v padesátikorunách dává dohromady 4 tisíce a posunuje nevzhlednou hromádku s vítězoslavným úsměvem blíže k Hanzovi.
Všichni se těšíme, že veselá tahanice se skrblíkem Hajnym bude pokračovat, ale vše bylo jinak!

Hajnej zesmutněl a prohlásil:“4 tisíce je moc, jdu se podívat, kdy mi jede vlak do Prahy“. Poté se zvedl a odešel na nádraží.

Hanz za ním sice ještě pokřikuje, že ty jízdenku do Sázavy a dvě piva co vypil bude muset zaplatit ze svýho, ale zlomený Tomáš se ani neotočil.

Naštěstí se zdá, že se jaksi v prostorách nádražíčka asi moc neorientuje, nebo když se po 20ti minutách vrací, huhlá zmateně něco ve smyslu, že mu to právě ujelo a další pojede za hodinku.

Nechali jsme ho ještě chviličku smažit a několik chvil před odjezdem vlaku Hanz mění finanční politiku a vybírá do začátku pouhé 2 tisíce.

Mimo to, že jsme se původním výběrem notně pobavili, dostal se do jindy na korunku přesného Hanzova účtování obrovský chaos. Nikdo neví, kdo kolik dal a kolik má dostat zpět.

Ve finančních zmatcích se kdesi v mlze potratila i Vencova pokuta 1600Kč, kterou měl zaplatit za 3denní nedochvilnost na poslední velké akci v Perninku.
Dodnes nikdo přesně netuší, zdali se mazaný Venca z pokuty šikovně nevyvléknul!

Když se urovnaly finanční záležitosti, nastává vhodný důvod k panáčkové oslavičce, že jsme stále na vodě v plném počtu. Mám dojem, že ideálně posloužilo vstupní STEREO.


S cinkajícími sklenkami začínáme budit zájem partičky v rohu zahrádky.

Přestože toto místní osazenstvo nepatří mezi nejvybranější (a nejhezčí) společnost, je brzy jedna z producírujících se dívek pozvána na společnou rundičku tequil. Už od začátku tušíme, že to nebyl nejlepší nápad, ale už se stalo.

Slečna se jmenuje Gábina, pracuje ve sklárnách, má dost svérázný slovník, zkažené zuby, mlsný kroutící se jazyk a na hlavě Vencovu bekovku.

Když se po tequilové pochoutcce chceme navrátit ke sprostšímu pití, Gábině se tento přechod nelíbí a vyžaduje nadále Sierru.
Kdosi poznamenal: „ To bys musela vypadat jinak, ty ráda zhltneš i rum“.

Nakonec je plénem určeno, že Gábina bude pít zelenou. Přestože peprmitka zůstala do konce večera nedopita na stole, aniž by se jí mlsná Gábi dotkla, nebrala tento alkoholický propad jako urážku a průběžně udržuje družbu.

Z těchto chvil je zaarchivováno několik společných fotografií a video ústní dutiny na kterém mladá sklářka předvádí „to nejerotičtější“ co je v Sázavě v vidění (takové tedy bylo alespoň zadání úkolu). Výsledný „produkt“ s erotikou nemá příliš mnoho společného.

Občas přijde náš stůl povzbudit i další z partičky zaměstnanců Kavalieru - tzv. Válec.
Tato osoba má však ještě méně plusových bodů než Gábinka. Dá se tedy říct, že je prakticky nesnesitelný.

V průběhu večera k nám ještě získává z neznámých důvodů jakousi z᚝ a začíná projevovat i evidentní agresivní sklony. Naštěstí v tu dobu už je tak nalitej, že jednak není rozumět jeho nadávkám a jednak se sotva drží na nohou.

Sluníčko začíná zapadat a je jasné, že hostinec v současné době neoplývá nikým vhodným k družbě. Přepínáme se tedy na standardní interní program. V pravidelných intervalech chodíme pro platíčka fernetů a hrajeme úkolové hry.

Během času, kdy Hanz musel jezdit na ocasu dřevěného jezevčíka, Špága vyšplhal do koruny stoletého smrku a Radan si rozřízl ruku, když šplhal na komín obrovského grilu, se zešeřilo.

S nastupujícím soumrakem tedy tlumíme herní aktivity, abychom udělali místo ještě dalšímu veledůležitému bodu programu. Ještě se totiž musíme přežrat!!!
 
Papání bylo chutné a v množství neošizené. S přeplněným žaludkem logicky několik chvil jen tlumeně oddechujeme a Hanz  podle očekávání upadá do stavu Stand-by.

Venda mu hned spěchá propiskou vystřihnout na prostorné čelo úhledný kosočtverec, avšak spáč se ubránil.

Hruďas, který před hodinkou vytáhnul svou úchvatnou slivovici s medem (přivezenou jako velkou dobrotu) , si jí nyní popíjí sám. Nesetkala se totiž s takovým nadšením jaké čekal. Trošku ho to mrzí!
Rozveseluje se tedy alespoň kapsářskou prohlídkou batůžku Gábinky, která zmizela neznámo kam a zavazadlo zanechala pohozené u našeho stolu.

Dan si počíná zcela profesionálně, jako by to už někdy dělal.

Eda se chystá na noc vyndáváním čoček a počíná si natolik neprofesionálně, jako by to ještě nikdy nedělal.

Návštěvu hostince u nádraží končíme poslední rundičkou a odevzdáním prohrabaného baohu. Poté vyrážíme do tmy směrem ze kterého čucháme vodu.

Bohužel nám v cestě od minulé návštěvy těchto krajů postavili sídliště, ale nevzdáváme se. Po několika zacházkách a obchvatech se za svitu mobilních telefonů a možná i nějaké té „čelovky“ přibližujeme na dostřel k řece.

K našemu překvapení v místech, kde kdysi byl pouze zaplivaný stánek, stojí stanové městečko a panuje tu ještě jakýs takýs život. Dokonce hned z prvního stanu, o který jsme zakopli, se soukají rozverní mladí lidé a nabízejí nám ke koštu polorozpitou flašku pivka.

Venca ji zabavil, a už jim jí nevrátil. Asi si řekl, „jsou mladý, voni se nějak zabaví i bez chlastu“.

Druhý den jsme zrzavou vodu vylili, aniž by si jí kdokoliv srknul. Nevěř nikomu komu je přes třicet...!

V budování tábořiště se však poslední léta (od počátku tradice pánských vod) chováme jako mládím nadupaní floutci.
Své spacáky poházíme vždy bez jakéhokoliv přemýšlení a ohledávání placu na který uléháme. Většina z nás neřeší ani základní pravidlo vodorovnosti.

Ráno přeci uvidíme, kde jsme si to ustlali...

 

Fotogalerie
Hajnej doběhl na poslední chvíli a regeneruje...
Frčíme...
To maso fakt nejde ukousnout...!
To jsem ráda, že jedete se mnou chlapci...
Neprůstřelné maso...
Jídelní vůz
Hruďasovo svérázné vodní zavazadlo...
Na přestupu...
Smutný Frantík....
Hajnej komunikuje s Mořským vlkem.
Hanz a Špága se vyspali s první kočičkou !
Hajnej 4litry snad není tolik... !!!
Tak to máme další 4 litry...
Strereo IN...
Celá parta na pejskovi.
Venca si to chce udělat ještě jednou a intimčo...
Jedna tequilka...
Jazyk Workerky
Hanz to dělá v rámci hry pejskovi na ocase...
Hruďasova specialitka_slivovice s medem.
Eda leze v rámci hry na komín_ošklivě se zranil !
Špága v rámci hry vyšplhal do koruny jehličnaté soušky !
...a už je tu letošní klasika...žrádýlko...
Hanz odchází...
Schrupni si...já tě zmaluju...
Hruďas projíždí tašku ztracené Gábiny.
Pelíšek !
Diskuze
Hanz 07.09.2009, 10:02:28
hajnej 01.09.2009, 12:00:14
Eda 31.08.2009, 15:32:07
Syky Mr. 31.08.2009, 12:17:43
hajnej 26.08.2009, 16:03:45
Přidat příspěvek
Autor
E-mail
Text příspěvku
9 bez 2 = ?

© SPŠC 2001 - 2018 † Design Green Cat Hosted by UNLIMITED s.r.o.